PROJEKTOVÝ MANAŽER HAUPTMANN: VÝZVAMI PRO OBCE JSOU DNES BOJ SE SUCHEM A PROPOJOVÁNÍ VODÁRENSKÝCH SOUSTAV

PROJEKTOVÝ MANAŽER HAUPTMANN: VÝZVAMI PRO OBCE JSOU DNES BOJ SE SUCHEM A PROPOJOVÁNÍ VODÁRENSKÝCH SOUSTAV


Mgr. Petr Hauptmann je vzděláním geograf, aktivní Slaňák, vášnivý cestovatel, a především zkušený projektový manažer, který je podepsán pod stavebními projekty v desítkách měst a obcí po celé republice. S Petrem jsme probrali, jaké jsou největší nástrahy při žádostech o dotace, jaké dotace má chtít nový starosta na malé obci nebo třeba do čeho by se on rozhodně nepouštěl.

Můžeš krátce vysvětlit v čem spočívá tvá práce?

Má práce spočívá nejprve v přípravě projektových žádostí a potřebných podkladů jako třeba studií proveditelnosti. Po získání dotace pak přichází fáze administrace, kdy je projekt proplácen a monitorován. Po úspěšném vyhodnocení je pak ještě u většiny projektů po několik dalších let sledováno, zda jsou jejich výstupy udrženy. Zkrátka se starám o to, aby peníze byly získány, proplaceny a žadatel splnil všechno co má. Práce je hodně o komunikaci, ať už s klienty (především obcemi), projektanty nebo úřady.

Na co mi tedy jako starostovi dokážeš zajistit peníze?

Zaměřuji se hlavně na projekty v oblasti životního prostředí, takže dokážu zajistit peníze třeba na kanalizace a vodovody, rybníky nebo lesoparky. Jedná se o peníze z evropských (OPŽP, PRV) i národních zdrojů (MZe, SFŽP). V rámci ACCON environment se věnuji také přípravě dlouhodobějších projektů, které vyžadují náročnější přípravu a koordinaci. Tady jsou hlavními tématy a výzvami do budoucna propojování vodárenských soustav a boj se suchem. V loňském roce jsem se například podílel na přípravě investičního záměru zásobení Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou.

Jsou projekty, které mají větší šanci na úspěch než jiné?

Určitě ty s kvalitně připravenou projektovou dokumentací a rozpočtem. Nejlépe hodnocené bývají projekty ve vyšším stupni projektové připravenosti, u kterých už existuje například prováděcí dokumentace. Osobně mám špatné zkušenosti se záměry, kde primárním cílem bylo pouze načerpat dotaci, aniž by to byl projekt, který byl opravdu potřeba. Proto mám rád smysluplné projekty. Lépe se mi píše něco, čemu opravdu věřím.

Žádosti o dotace píšeš už přes deset let, v čem se tahle oblast za ty roky změnila?

Nejzásadnější změnou je určitě elektronizace systémů pro podávání a následnou administraci žádostí. Dnes už má prakticky každý program svůj informační systém a žádosti včetně jednotlivých příloh se odesílají i podepisují elektronicky. Před deseti lety se ještě většina žádostí, zejména těch národních, podávala pouze papírově. U těch evropských sice informační systémy existovaly, ale všechno se zároveň tisklo a předkládalo v listinné podobě. Je však potřeba dodat, že ne vždycky informační systémy přinesly zjednodušení celé administrace. Často se řeší technické problémy s nastavením počítače, výpadky systémů apod.

Co bys doporučil lidem, kteří uvažují o využití vašich služeb?

Jak už jsem zmínil, základem úspěchu je mít kvalitně připravený projekt. Klientům bych doporučil, aby se na nás obraceli ideálně na začátku celého procesu přípravy. Dokážeme projektanta nasměrovat tak, aby projektovou dokumentaci zpracoval co možná nejvíce v souladu s podmínkami daného programu. Takový projekt má pak největší šanci dostat kvalitní bodové ohodnocení a obstát tak v mnohdy náročné konkurenci ostatních žádostí. Za ta léta umíme také našim klientům zkušené projektanty doporučit.

Jsou nějaké projekty, na které jsi opravdu hrdý?

Mám za sebou několik velkých projektů z oblasti vodohospodářské infrastruktury. Jednalo se o odkanalizování nebo zásobení vodou území celého mikroregionu. Ty byly pro mě asi nejnáročnější. Jsem ale hrdý i na další projekty, například modernizaci učeben na základní škole, kam chodí můj syn.

Mezi kolegy jsi známý svými cestami do ne úplně turistických destinací. Co tě na takových místech láká?

Je pravda, že nevyhledávám místa masového turismu, na druhou stranu je dneska už opravdu málo míst na světě, kde nepotkáte turistu. Takže bych spíš řekl, že jezdím více do baťůžkářských destinací, snažím se je objevit dřív, než se nenávratně promění v klasické turistické destinace s hotely a apartmány. Rád chodím od vesnice k vesnici, jezdím hromadnou dopravou, spím a jím u místních. Láká mě ta svoboda cestovat jen s batohem na zádech a poznávat země zblízka.

Nedávno jsi absolvoval slavnou pouť do Santiaga. Co tě k tomu vedlo?

Zrovna Santiago de Compostela je příklad destinace, kde už se dá mluvit o masovém turismu, ale pořád je to moc příjemné místo. Většinu turistů totiž tvoří poutníci, kteří sem došli pěšky, spí v hostelech a chodí spolu do kaváren. Spíše než otravný dav turistů, tak tvoří jednu velkou komunitu. Jít nějakou část Svatojakubské cesty byl dlouhou dobu můj sen a v posledních letech se snažím postupně si sny plnit. Impulzem k cestě byla pro mě hlavně nahromaděná únava za uplynulý rok, prostě přišel ten pravý čas vyrazit. Na cestě je dost času být sám se sebou a zároveň poznat zajímavé lidi. A to je zkušenost k nezaplacení.